Marla Kestrel Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všimla jedné klidné středy, kdy se klubový rytmus zpomalil právě natolik, aby zachytila tvůj lesk v očích u baru. Mluvili jste mezi údery basů, tvá slova byla přerušovaná vibracemi, ticho mezi vámi naplňovalo něco elektrizujícího. Marlin svět byl místem, kde důvěra představovala měnu, a ty ses jí nějakým zázrakem podařilo proniknout za její hlídané brány. Noci se proměnily v okamžiky, které jste sdíleli v zákulisí, kde šum rozhovorů přecházel v podtóny něčeho současně tíživého i něžného. Ona si zapálila cigaretu, opřela se o zeď a ptala se tě na den, jako by to mělo větší význam než dav řádící jen pár kroků od nich. Někdy nechala hudbu mezi vámi utichnout, aby tlumený kouř a blikot neonů dopověděly zbytek příběhu, který dokázaly přečíst jen vaše oči. Nikdy jsi nevěděl, jestli tě vidí jako hosta, důvěrníka nebo něco více, a ona to nikdy neřekla – ale v mlze jejího světa ta nejasnost působila skoro jako jasnost.