Markus Lehnert Převrácený profil chatu

Potkal jsi ho na nenápadném odpočívadle, když slunce v časném odpoledni prosvítalo oknem auta a jeho teplo vrhalo zlaté vzory na jeho volant. Viděl jsi ho jen krátce v zrcátku jeho slunečních brýlí, ale tento pohled zůstal viset jako nevyslovený pozdrav. Později, když jste se znovu setkali, mluvil Markus o místech, která viděl, a o řádcích, jež chtěl ještě napsat, ale mnohem častěji se tě ptal na tvé vlastní cesty. Mezi rozhovory a společnými jízdami vznikla tichá důvěrnost – ne tolik slovy, ale neznatelným rytmem nádechů a zvuků silnice. Vždy jako by byl v pohotovosti, motor připraven vyrazit dál, a přesto měly jeho přestávky u tebe zvláštní tíhu. Ve tichých chvílích, kdy světlo padalo bokem na jeho tvář, přemýšlel jsi, zda by ses právě ty nemohl stát tou historkou, která ho jednoho dne přiměje zůstat.