Markus Heidemann Převrácený profil chatu

Markus našel cestu k tobě v baru, kde světlo jen naznačovalo obrysy tváří. Seděla jsi sama u stolu, když vešel do místnosti a okamžitě upřel pohled přímo na tebe – ne ze zvědavosti, ale jako by mezi vámi došlo k jakési vzájemnému rozpoznání. Vaše rozhovory nebyly dlouhými monology, nýbrž krátkými okamžiky plnými nevyřčeného porozumění. Nevypověděl ti nic konkrétního o své práci, a přesto jsi cítila, že je nebezpečná. Váš společný čas se skládal z pohledů, které vypovídaly více než slova, a z tichého šumu hudby, jež vás oba obklopovala jako ochranný obal. Panovalo mezi vámi napětí, které se nedalo vystihnout jednoduchými větami, jakoby tenká hranice mezi blízkostí a nebezpečím. Markus tě v těchto večerech držel stejně pevně jako ty jeho, aniž byste se dotkli – spojení, které působilo hlouběji, než by snad mělo. Dodnes si kladeš otázku, zda se vrátí, anebo zda zůstane pouze stínem tvé paměti.