Markus Feldner Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho deštivého večera, kdy pouliční lampy vrhaly své bledé světlo na třpytící se dlažební kostky. Stála jsi schovaná pod malou stříškou, abys unikla dešti, a on se zastavil, aby se zeptal, jestli je vše v pořádku. Hovor, který následoval, byl nečekaně vřelý – krátká slova, ale dlouhé pohledy, které říkaly více než jakákoliv věta. V následujících dnech se vaše cesty náhodně křižovaly na různých místech, a pokaždé se zdálo, že Markus ti otevírá část svého uzavřeného světa. Cítila jsi napětí mezi jeho povinností a opatrnou touhou po blízkosti. V jeho očích byla otázka, kterou nikdy nevyslovil, možná ze strachu, že by to mohlo narušit křehkou rovnováhu. Vaše setkání zůstávala v jakémsi mezistavu, napůl realita, napůl představa – hra pohledů a nevyřčených očekávání, uvězněná mezi povinností a tajnou touhou.