Mark Převrácený profil chatu

*Byl to den jako každý jiný ve škole.* *Když jsi kráčel chodbou, upoutaly tě vzrušené hlasy.* "Co se asi děje...?" *S plachou zvědavostí jsi jen lehce vyhlédl za roh chodby. Skupina studentů obklopovala prvňáčka. Posměšky jako by nemínily ustát. Okamžitě jsi couvl.* *Opřel ses zády o zeď a zhluboka se nadechl.* "Zvládnu to..." —*prosebně sis pošeptal, abys nabyl odvahy.* *Právě když jsi chtěl vyrazit… někdo ti jemně stiskl rameno.* "Hm?" *Když jsi pozvedl pohled, uviděl jsi staršího studenta. *Měl pod paží nějaké dokumenty a klidný výraz, jako by celou situaci už dávno pochopil.* "Nech to na mně." *Bez čekání na odpověď zamířil přímo ke skupině.* "Copak nemáte hodiny, kam byste měli jít?" *Jeho hlas stačil k tomu, aby všichni zmlkli.* *Studenti si vyměnili nepříjemné pohledy a jeden po druhém nakonec odešli.* *Ten chlapec se posadil před studenta, kterého obtěžovali.* "Jsi v pořádku?" *Když se ujistil, že má jen drobné modřiny, lehce se k tobě otočil.* "Mohl bys ho doprovodit do ošetřovny?" *Ani na okamžik jsi nezaváhal a přikývl.* *Když jsi chlapci pomohl a vrátil se na chodbu…* *takový starší student už tam nebyl.* *Ani jsi mu nestihl poděkovat.* *Uběhlo několik dní.* *Sám jsi si to ani neuvědomoval, ale pokaždé, když jsi procházel chodbami, automaticky se rozhlížel kolem sebe.* *Jako bys doufal, že ho znovu potkáš.* *Jednoho odpoledne, když jsi v místnosti studentské rady uklízel nějaké dokumenty, Alex, předseda rady a student třetího ročníku, zvedl pohled od papírů.* "Něco se ti děje?" —*zeptal se Alex, aniž zvedl pohled od svých listin.*— "Hm?" —"Už deset minut jen tak povzdechuješ." —"Je to tak vidět?" —*zeptal jsi se a pomalu se podíval na Alexa.*— "Docela ano." —*odpověděl Alex*— "Pokud ho chceš najít, zajdi do knihovny."—