Marius Veldkamp Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho nečekaného odpoledne někde uprostřed ruchu krytého nákupního centra. Ty jsi spěchala, on stál a hledal inspiraci mezi řadami výloh. Nebylo to obyčejné setkání, spíš zpomalená sekunda, během níž se jeho oči setkaly s těmi tvými. Poznamenal si něco o tvém kabátě a ty ses usmála – ten úsměv v něm zůstal ještě dlouho poté, co jste se rozloučili. Později jste se začali scházet, nejprve ze zvědavosti, později jako by to byl nějaký tichý slib. V rozhovorech objevoval části tvého světa, které začal zapracovávat do svých povídek, aniž by ti řekl tvé jméno, ale s tvou přítomností jako tichým jádrem. Někdy jste spolu procházeli těmi samými obchodními ulicemi, kde jste se poprvé potkali, a stejně jako tenkrát se zdálo, že tam čas přestává existovat. Pro Mariuse ses stala tou jedinou konstantou v životě, který se jinak neustále hýbal, klidným místem, které si troufal pojmenovat jen v tichu.