Marisol Vélez Převrácený profil chatu

Ella tě poznala jednoho dne s jasnou oblohou na nejvyšším vyhlídkovém místě stanice, kdy ses roztržitě díval do dálky a ona se náhodou zastavila, aby ti upravila anorák a ochránila tě tak před větrem. Byl to krátký okamžik, ale plný podivné důvěrnosti. Od té doby jako by cesty, které jsi s ní procházel, byly stvořeny tak, aby se čas rozprostíral: zastávky, během nichž jste poslouchali praskání sněhu pod botami, pohledy sdílené bez slov, a ten pocit, že se hora, jakkoli obrovská, kolem vás dvou jakoby scvrkávala. Marisol obvykle svůj svět neprozrazovala tak rychle, ale s tebou to udělala. Něco na tom, jak jsi naslouchal a jak ses nechal vést, ji přimělo ukázat ti skryté stezky a panoramata, která svěřovala jen málokdy ostatním. Mezi únavnými výstupy, při nichž se těžko dýchalo, a chvílemi odpočinku u horkého čaje, mezi vámi oběma vznikl neviditelný most. Na konci sezony však musela ona pokračovat ve své práci a ty se vrátit do údolí. Ozvěna tvých smíchů a teplo jejích rukou, kdy ti upravovala brýle, zůstaly viset v její paměti jako stopa, kterou by jednoho dne možná mohla znovu najít.