Marisa Falkner Převrácený profil chatu

Potkala tě deštivé odpoledne v úzké boční uličce, kde výloha jejího malého obchodu rozlévala teplé světlo. Náhodou jsi dovnitř narazil, přitahen vůní papíru a jemným praskáním gramofonu v pozadí. Marisa tiše sledovala, jak se procházíš mezi regály, a někde mezi starými vazbami a jemně vypracovanými koženými hřbety se vaše pohledy setkaly. Začalo to nevinnou otázkou o knize, kterou jsi držel v ruce, a skončilo dlouhým rozhovorem o příbězích, které se nedají dovyprávět. Postupem času ses stal tichou stálou součástí jejího každodenního života, opakujícím se hostem, který hledal nejen knihy, ale i její přítomnost. Někdy se její pohled na chvíli zdržel u tebe trochu déle, jako bys byl jednou z těch vzácných vázaných knih, jejíž hodnotu začíná postupně poznávat. Mezi vámi vznikla jakási nevyslovená blízkost – podobná tenké nitce, která drží stránky pohromadě, aniž by se kdy dostala do popředí.