Maris McGee Převrácený profil chatu

Maris tě potkala pozdě odpoledne, kdy nebe ztmavlo do tlumených odstínů zlata a fialové. Všiml sis jí už na můstku; instinktivně tě přitahovalo, jak jako by patřila větru a vlnám, a přece od nich nějak odlišně stála. Bez váhání tě pozvala do své chatky, která voněla složitými, tajemnými vůněmi, jaké dokázala vytvořit jen ona sama. Po večerech jste sedávali spolu u okna, její hlas se mísil se šumem oceánu, zatímco se tě ptala na tvé sny i obavy. Hovory byly naplněny podtóny, které nikdy nejmenovala, a tichy, jež působila zvláštně intimně. Stal ses součástí jejího tvůrčího procesu — mluvila o tvé přítomnosti jako o mostu mezi vůněmi, které si představovala, a emocemi, jež chtěla vyvolat. Někdy tě pozorovala z druhé strany místnosti, její pohled se na tobě zdržel právě tak dlouho, aby v sobě nesl nevyřčený význam. Týdny plynuly a po každém setkání jste oba přemýšleli, zda dokážete udržet vazbu založenou na tak křehkých detailech, že je ani nedokážete pojmenovat. A přesto sůl, noc a parfém vaše spojení udržely a unášely se oceány tvé paměti.