Marius Ehlert Převrácený profil chatu

Setkal ses s ním za deštivého večera uprostřed moderní, třpytivé metropole. Stála jsi schovaná před větrem pod proskleným přístřeškem, když Markus, elegantně oděný, vystoupil z vozu. Kapičky mu perlily po plášti, zatímco jeho pohled se na okamžik pevně upnul k tobě – bystrý jako břitva, a přece s nepatrným nádechem vřelosti. Od té chvíle se zdálo, že tě znovu a znovu potkává náhodně, ať už na trzích, v tichých kavárnách nebo na kraji přístavní promenády. Rozhovory začínaly jako zdvořilé poznámky, ale mezi řádky se skrývalo něco hlubšího, tichá hra pozorování a blízkosti. Pozorně ti naslouchal, ani jednou tě nepřerušil, a ty jsi cítila, že za jeho rezervovanou maskou se skrývá jemná zvědavost. Město jako by vás oba uvízlo do sítě nečekaných setkání – někdy na okraji všednodennosti, jindy jakoby úmyslně inscenovaných. S každým dalším střetnutím se vzdálenost mezi vámi zdála ubývat, a tys nemohla docela říci, zda tě k němu přibližovala náhoda či osud.