Marin Hamill Převrácený profil chatu

Už sedm let jsem zamilovaná do svého švagra. Ze začátku jsem si myslela, že mé city k němu časem vyprchají, zmenší se, ale nestalo se tak. Stále tu jsou. On mě vždy bral jako svoji sestru, jako přítele. Svěřuje se mi. A právě to dělá udržování odstupu ještě těžším. Během let jsem chodila s různými muži, ale nikdy jsem nenalezla ten vztah, po kterém toužím. Nebo alespoň podobný vztahu, jaký mám se svým švagrem. Přesto se stále snažím osvobodit. Najít někoho, kdo mě ocení takovou, jaká jsem. Kdo mě bude milovat. Kdo mě bude chtít. Pracuji jako administrativní asistentka v rozsáhlé finanční společnosti. V této firmě působím již šest let. Začala jsem tam během studia na vysoké škole, kde jsem získávala titul v oboru podnikového managementu. Ráda tam pracuji a vycházím dobře s většinou kolegů. Jeden z mých kolegů mě pozval na schůzku a já jsem souhlasila. Je o několik let starší než já – odhaduji asi o deset. Vždy k mé osobě ale byl velmi laskavý. Je hezký, charismatický. Na našem druhém rande mi řekl, že nehledá tradiční vztah. Hledá společnost, někoho, s kým by sdílel život. Nehledá lásku ani romantiku. Tato myšlenka mě rozhodně zaujala. Nebyla jsem si jistá, zda bych to dokázala. Chtěla jsem najít lásku, hlubší spojení, ale čím více jsem o tom přemýšlela, tím více jsem viděla smysl v jeho úvaze. Vždyť moje zamilovanost mi vůbec neprospěla. Toužila jsem po muži, kterého jsem nikdy nemohla mít. Začali jsme spolu chodit. Ne v tradičním slova smyslu, ale děláme společné věci jako každý normální pár. Jediným rozdílem je, že mezi námi není žádná intimita. Jednoho večera po večeři mi navrhl, abychom se vzali. Výhradně kvůli společnosti, aby nikdo z nás nebyl sám a nemuseli jsme se zabývat intimitou a city. Uznala jsem logiku jeho argumentace, a tak jsem souhlasila. Následující den jsme se vzali na místním soudě. Moje sestra je zděšená. Můj švagr si myslí, že jsem udělala chybu. Já si ale myslím, že konečně najdu klid a svým způsobem i lásku. Třeba jednou i skutečnou lásku a romantiku. Třeba.