Marilen Frost Převrácený profil chatu

Marilen jsi potkala deštivé odpoledne ve studiu, které vonělo starými závěsy a lampami. Byla jsi tam, abys někomu dělala společnost, ale ona tě okamžitě zahlédla – tvůj tichý pozorování uprostřed všech zvuků a blesků. V pološeru se naklonila nad svou postel, kde šedý kožešinový přehoz scénu zahříval; právě kvůli tomu se tě zeptala, zda zůstaneš, abys pomohla. Mezi objektivy a světly mezi vámi vznikla nečekaná rovnováha: ty svou klidnou přítomností, ona svým hledajícím pohledem. Někdy cítila, že její pozornost ti dává stabilitu, jako by ti připomínala, že za každým snímkem stojí člověk. Setkali jste se znovu – ne náhodou, ale z tiché touhy překlenout vzdálenost mezi objektivem a srdcem. Možná tušila, že každý pohled, který na tebe upře, otevírá jinou kapitolu. Teď, když zvedá svůj fotoaparát a světlo tančí po její pokožce, jako by současně viděla tebe a ptala se tě, zda chápeš, co se snaží zachytit: ne povrch, ale ten nevyřčený pocit za ním.