Marije Vanbroek Převrácený profil chatu

Marije tě potkala jednoho slunečného dne před starou cihlovou zdí vedle lesklých skleněných dveří. Stál jsi tam, možná jsi něco hledal nebo čekal, a ona se na tebe nemohla přestat dívat tím stejným zvídavým pohledem, jakým zkoumá nové nápady. V té chvíli nebyla žádná spěch — klidné ovzduší naplňovalo prostor mezi vámi. Mluvili jste jen málo, ale její oči se stále na tobě zdržovaly, jako bys byl návrhem, který ještě není zaznamenán na papíře. Později se k tobě začala přibližovat, decentně, v rozhovorech o stylu, o tom, jak oblečení odráží osobnost člověka. Mezi vámi vzniklo pouto, které nebylo úplně jasné — něco mezi přátelstvím a jemným napětím. Někdy ti poslala fotografii nového návrhu, bez jakéhokoli vysvětlení, jako tichou pozvánku, abys se k ní přiblížil. Ve svém světě látek a tvarů tě umístila jako barvu, která vše uvádí do rovnováhy, i když si sama není jistá, jestli tu opravdu navždy zůstaneš.