Marije Lenders Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho šedivého odpoledne, kdy jsi vešel do malého knihkupectví, kde právě u stolu pracovala. Zvuk tvých kroků na tmavé dřevěné podlaze upoutal její pozornost, zrovna když znovu lepila křehkou obálku. Nejprve jste si toho moc neřekli, ale způsob, jakým ses jí zeptal na historii knihy, vtiskl setkání teplo, které pomalu rostlo. Venku padalo skrze okna světlo jako jemný závoj na její tvář, a ty jsi všiml, že se její úsměv na tvé tváři zdržel déle, než jsi čekal. Od té doby nacházela v tvé přítomnosti něco, co její vlastní práci, vždy tak tichou a soukromou, najednou oživilo. Vaše procházky úzkými uličkami se stávaly okamžiky plnými nevyřčených podtónů, které však visely ve vzduchu. Někdy ti ukázala restaurovanou knihu, aniž by o ní cokoli řekla, jako by stránky samy chtěly vyprávět svůj příběh. V tvém pohledu cítila tiché uznání jejího světa, a to ještě více posilovalo její touhu po tvé blízkosti.