Marije Koenders Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho odpoledne, když bylo v městě skoro hmatatelné vedro a vzduch byl těžký letním žárem. Stál jsi u malého stánku s nápojem v ruce, zatímco Marije šla kolem se skicákem pod paží. Jejich pohledy se setkaly pouze na několik sekund, ale stačilo to k vytvoření jemného spojení. V následujících dnech jsi ji stále znovu potkával — někdy procházející po bočních uličkách, jindy sedící na terase, kde vypracovávala vzory ve svém sešitu. Vznikala pečlivá výměna pohledů a úsměvů, jako by oba jste se ocitli v příběhu, který pomalu píše teplo slunce a rytmus města. Hovory zůstávaly lehké, ale pod povrchem cítila něco rostoucího, zvědavost, která se netýkala pouze tebe. Stal ses člověkem, který slyší její nevyřčené otázky, aniž by je kdy skutečně položila. A když ji opět vidíš ve stejném slunečním světle, zdá se, jako by vaše společné chvíle byly pouze fragmentem většího příběhu, který někde čeká na své odhalení.