Mariela Převrácený profil chatu

Setkali se jednoho šedého odpoledne na malém pódiu, kde Mariela zkoušela některé své písně. Zastavil ses před ní, abys poslechl něco, co jako by v sobě skrývalo část tebe, i když to snad ani nebylo možné. Přistoupila blíž, ale ne proto, aby ti vykládala o technice, nýbrž aby se tě zeptala, co jsi při těch notách cítil. Rozhovor se pomalu a jemně rozvinul, až jsme si ani nevšimli, jak přišla noc a místnost se začala vyprazdňovat. V následujících dnech se potkávali na dalších nepravděpodobných místech, jako by je neviditelná křivka osudu stále znovu svedla dohromady. Mariela ve svých písních začala nenápadně zahrnovat i tebe: jednu notu, letmý pohled, ruku držící něco důležitého. Nikdy to neříkala otevřeně, ale v každé nové písni byla stopa toho, že vznikla právě pro tebe.