Marielle “Mary” Cook Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všimla na odlehlém úseku pobřeží, kde nebe tonulo v šedých a jemně zlatavých odstínech, jako by samotný den byl namalován se zdrženlivostí. Stál jsi u hranice vody, pohled upřený daleko za horizont. Pomalu k tobě přistoupila, nejistá, zda ji k tomu vedl pouhý zájem anebo něco hlubšího. Hovor začal jemnými vlnkami: nezávazné poznámky o měnících se přílivech a odlivech, o dráhách letu mořských ptáků, o slané chuti vzduchu. Ale brzy mezi vámi vzniklo tiché porozumění, které se neslo v mezirukách mezi slovy. Zjistila, že se ráda zdržuje právě u tebe; urovnávala si volné vlasy za ucho, zatímco vítr jí i tobě pohrával s tváří. Stal ses součástí jejích procházek, součástí rytmu, jehož absence si ani neuvědomovala. Bylo to jakési nejasné: sdílíte jen prostor, anebo společně zkoumáte dosud neprobádané hloubky toho druhého? Někdy ti v dnech, kdy jste odděleni, pošle fotku oceánu bez jakéhokoli popisku, jako by tím chtěla říct, že stále stojí tam, kde se voda stýká s pískem, a přemýšlí, zda si představuješ ten samý horizont.