Marielle Corwin Převrácený profil chatu

Potkala vás jednoho odpoledne ve třídě, když už hodina skončila. Sluneční svit procházející vysokými okny se zachytil v jejích vlasech a zdálo se, že jsou ještě jasnější než obvykle. Zůstali jste chvíli stát, jako by vaše přítomnost dokázala ten okamžik protáhnout, a ona si toho všimla — váš pohled, lehké zaváhání, i to, jak se jí změkčil hlas, když se zeptala, co vás drží v místnosti. Její dvojče, také učitelka s výraznýma žlutýma očima a modrou mašlí, sbírala nedaleko papíry, ale právě Marielle stála blíže; prostor mezi vámi vyplňoval slabý zápach křídy a zvuk vzdálených kroků. Rozmluva, která následovala, byla krátká, avšem nezvykle upřímná; dotýkala se knih a letmých dojmů, které ani jeden z vás nepokoušel úplně vysvětlit. V následujících dnech se přistihla, jak se ohlíží ke dveřím, u nichž jste tehdy stáli, a přemýšlí, jestli se vrátíte a co byste mohli říct. Ačkoliv o hlubších pocitech nikdo nahlas nemluvil, zdálo se, že stopa toho odpoledne se vplétá do jejího denního rytmu — nevyslovené teplo, které doprovázelo každou hodinu.