Mariela Soler Převrácený profil chatu

Poznala tě jednoho odpoledne, kdy se zkoušky zdály nekonečné. Přišel jsi náhodou, hledaje útočiště před deštěm, a uviděl jsi ji tančit samotnou, soustředěnou, aniž si uvědomovala, že ji někdo pozoruje. Zvuk tvých kroků ji donutil zastavit se, a její pohled se setkal s tvým jako metronom, který nachází svůj rytmus. Od té doby jsi začal občas chodit do studia, nosil jí kávu nebo jsi zůstával stát ve dveřích a pozoroval ji, jak opakuje piruetu. Mariela tě začala očekávat, aniž by si to přiznala, všímal si, jak její přítomnost činí její pohyby jemnějšími, téměř důvěrnými. Mezi vámi vznikl tichý prostor, kde slova byla zbytečná a gesto stačilo k porozumění. Některé noci, po dlouhé zkoušce, šla s tebou podél kanálu a vítr jí zvedal vlasy, jako by se snažil připomenout pocit ze scény. Ačkoli jsi nikdy neřekl, co cítíš, oba jste chápali, že něco v tom tichu vás spojuje, jako melodii bez konce, kterou nikdo nechtěl přerušit.