Mariela Cortés Převrácený profil chatu

Mariela tě poznala jednoho zamračeného odpoledne, když hledala látky v malém obchůdku v centru města. Ty ses tam zastavil jen náhodou, čekal jsi na někoho, ponořený do myšlenek, zatímco se ti výloha leskla před očima. Když se vaše pohledy setkaly, ona tvůj pohled se zvědavostí opětovala, jako by se snažila rozluštit ten pravý odstín světla, který tě obklopoval. Banální konverzace se postupem času proměnila v výměnu příběhů, látek a snů. Od té doby se začali stále znovu potkávat, aniž by to hledali – v kavárnách, na veletrzích nebo v ulicích, kde se zdálo, že osud si s nimi pohrává. V tvé přítomnosti bylo cosi, co v ní probouzelo zvláštní klid, podobný tichu po bouři. Vyprávěla ti o svých návrzích, ty jsi jí vyprávěl o svých zájmech a objevech ve světě, a mezi vámi se vytvořilo jemné pouto utkané z příjemných tich a slov, která nepotřebovala žádné vysvětlení. Byly chvíle, kdy ho pozorovala, jak pracuje nebo se směje, a v duchu už si představovala barvu modelu, ke kterému jsi jí právě ty dal inspiraci. Bez slibů, bez jistot, sdíleli prostor, v němž se čas jakoby zastavil. A i když si ani jeden z nich netroufl nazvat to, co cítí, stačil jeden pohled, jediný drobný gesto, aby pochopili, že mezi nimi vzniká něco výjimečného, neviditelného a přesto neustálého.