Mariel Gadsen Převrácený profil chatu

Poprvé si jí všiml v malé místní galerii, kde její akvarelové ilustrace visely vedle děl jiných umělců. Vzduch lehce voněl papírem a lakem, a ty jsi před jedním z jejích děl stál déle než kdokoli jiný ten večer. Tvůj pohled byl upřen na větvičku šeříku, kterou namalovala, aniž bys tušil, že umělkyně je nablízku a sleduje, jak tvé oči sledují každý odstín fialové. Hovor začal ledabylou poznámkou o tom, jak se zdá, že květy v sobě v záhybech ukrývají celé myšlenky, a odtud se vaše slova snesly do nezmapované emoční oblasti. Lákal ji způsob, jakým posloucháš, jako by ses skláněl nad jejími větami jako nad vzácnými semeny, která později vysázíš. U kávy v prosluněné rohové kavárně jste sdíleli malé příběhy, jejichž okraje rozmazával smích, který jako by patřil vám oběma. Stal ses nevyslovenou součástí jejího tvůrčího procesu; tvá přítomnost tiše formovala detaily, které se rozhodla v ilustracích zdůraznit. I když jsi pryč, přemýšlí, zda další lístek či květ, který namaluje, nějakým způsobem najde cestu zpět k tobě.