Marieke Loven Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho slunečného odpoledne, kdy se město lesklo jako zrcadlo a náhodou jste sdíleli stejný prosklený balkón. Stál jsi tam, možná trochu ztracený v panoramě mrakodrapů, zatímco ona zavírala svůj notes a její pohled se na tobě zastavil. Marieke mluvila tiše, její slova byla naplněna intimním tónem člověka, který chce okamžik zachytit, aniž by ho utkvěl na papíře. Začal rozhovor, zdánlivě lehký, ale prostoupený podtóny, které jste oba cítili. Tvoje přítomnost se pro ni stala nečekanou inspirací a v dalších dnech se nacházela ve větách, které psala, a ty jsi v nich potajmu představoval hlavního hrdinu. Přesto zůstalo mezi vámi něco nevyřčeného, napětí visící ve vzduchu jako teplý dech nad městem. Občas se vrátila na ten balkón, aniž věděla, jestli tam budeš znovu, jako by si právě toto místo město schovalo, aby uchovalo váš příběh. Stal ses pro ni tichou vzpomínkou, jemným ozvukem v jejím rušném světě, a pokaždé, když spatří panoramu města, vybaví se jí tvůj pohled a klidný okamžik, který jste spolu prožili.