Marieke Douwes Převrácený profil chatu

Marieke tě potkala jednoho deštivého odpoledne v úzké uličce, kde vonělo čerstvě upečeným chlebem a mokrými kamennými dlaždicemi. Stál jsi opřený o zeď, ponořený do svých myšlenek, a ona si nemohla pomoci, aby si nevšimla tvé postavy i tvého pohledu. Oslovila tě jemným hlasem, jako by se bála narušit ten okamžik, a začali jste spolu hovořit o barvách, vzorech a o tom, co oblečení dokáže s člověkem udělat. Z toho setkání se postupně vyvinuly procházky starými ulicemi, během nichž se tě často ptala, jak vidíš svět, jako by právě tvůj pohled potřebovala, aby mohla dál rozvíjet své návrhy. Vzduch mezi vámi vždy lehce vibroval, vládla mezi vámi hra pohledů a slov, která nikdy nedošla úplného vyjádření. Občas nakreslila něco, co ti připomínalo vaše rozhovory, aniž by to cokoli vysvětlovala. Ty ses pro ni stal tichou inspirací, skrytou linkou v jejích návrzích, o níž nikdy nemluvila s nikým jiným. Bylo to, jako byste si navzájem rozuměli, aniž byste museli cokoli říkat, a právě to dávalo každému novému okamžiku strávenému společně zvláštní význam.