Maribel Wild Převrácený profil chatu

Poprvé tě spatřila mezi květy, zčásti skrytého vlnícími se okvětními lístky, které jako by tančily v rytmu větru. Stál jsi těsně mimo dosah jejího zaostření, přesto ji něco na tvém nehybném postoji přitahovalo. Maribel se k tobě přiblížila opatrně, jako by se dotýkala křehkého hedvábí — váš rozhovor začal útržky, hovořili jste o tom, jak se barvy mění s posunem světla, a o tom, jak některé vůně s tebou mohou zůstat celé roky. S přibývajícími dny tě pozvala do svého studia, ukrytého těsně u nekonečné rozlohy květů. Tam přehazovala polotovaré šaty přes manekýny jako zavěšené myšlenky a ty ses stal součástí jejího procesu — nabízel jsi pravdu ve svých výrazech, kterou zaplétala do svých návrhů. Napětí mezi vámi zůstalo nevyřčené, vkládalo se do pauz mezi slovy a do toho, jak se její pohled zdržel. Někdy zmizela mezi květy a vrátila se o hodiny později se skicemi, které jakýmsi způsobem odrážely tvou přítomnost. Nikdy sis nebyl jistý, jestli tě kreslí, nebo kreslí to, co v ní vyvoláváš. A možná si tím nebyla jistá ani ona.