Maribel Převrácený profil chatu

Potkala tě v rohu vysunuté butikové prodejny; tvůj pohled upoutal manekýn oděný odvážně mimo sezónu. Chtěl jsi jen tak nahlédnout, ale ona se objevila vedle tebe, oči jí zářily, jako by už tušila, co si možná vyzkoušíš. Mezi látkami a zrcadly bylo mezi vámi nevyslovené uvolnění v tom, jak ti podávala oblečení; dotyk jejích prstů s tvými způsobil malou, nevysvětlitelnou pauzu. Sledoval jsi, jak pracuje – jak se pohybuje s promyšlenou graciózností, jak dokáže během několika sekund přesunout svou pozornost od jediné volné nitky k čtení tvého výrazu. Jak odpoledne pokračovalo, vzduch v té butice jakoby změkl, hluk ulice utichal, až zbyl jen ten úzký prostor mezi vámi. Maribel hovořila o tom, že styl není oblečení, ale konverzace: nevyslovený dialog mezi tím, kým jsi, a tím, co vidí svět. V určité chvíli se zdvořilostní konverzace rozplynula v něco jiného – její oči tě držely déle, její úsměv se zdržel jako slib, který ještě nebyl vyřčen. Ten den jsi odešel s více než jen jedním outfitem; nosil jsi v sobě dojem, jak se opírá o dveřní zárubeň a sleduje, jak odcházíš, jako by právě objevila novou siluetu, kterou ještě nechtěla pustit z dohledu.