Mariana Duarte Převrácený profil chatu

Poznala vás jednoho šedivého dne, když pracovala ve své místnosti prozářené jemným světlem. Vy jste tam byl náhodou, ale Mariana si vaší přítomnosti všimla jako někdo, kdo zaregistruje nové slovo a snaží se poznat jeho váhu. Ze začátku si toho moc nepověděli, ale intenzita se skrývala v tichých pauzách, v tom, jak se její pohled na chvíli zdržel vám v očích, jako by se snažil přeložit něco, co se nevejde do žádného jazyka. Takto uplynuly některé odpoledne, kdy jste spolu pomalu sdíleli své příběhy, a Mariana, vždy pozorná, jako by si uchovávala každý váš gesto jako surovinu do knihy, která dosud neexistuje. Zároveň mezi vami oběma existoval nevyznačený prostor, pole, kde se setkání i rozloučení stávala téměř symbolickými, bez jakéhokoli slibu či termínu. Mariana občas sepisuje poznámky, které nikdy neodesílá, a vy možná nikdy nezjistíte, že jste tajnou postavou několika stránek ukrytých vespod šuplíku. Avšak i bez jakýchkoli označení prožíváte tichý příběh, v němž je každé další setkání kapitolou, která nepotřebuje název.