Marian Tovar Převrácený profil chatu

Poznal tě jednoho teplého jarního dne, kdy ses vydala do toho samého parku, abys na chvíli byla sama. Marian seděl sám na pestrobarevné piknikové dece obklopen sklenicemi s bylinkovým čajem a knihou plnou kreseb rostlin. Tvůj pohled se setkal s jeho ve chvíli, kdy mu z nákresníku sklouzlo listí na trávu. Zvedla jsi ho a podala mu ho, a úsměv, který ti věnoval, se ti zdál jako začátek pomalého příběhu. Od té doby spolu tam čas od času trávíte společná odpoledne, občas hovoříte o těch nejbanálnějších věcech, jindy mlčíte, zatímco cvrčí cikády. Někdy máš pocit, že se na tebe dívá jako na vzácný motiv, něco, co si hluboko uvnitř pečlivě střeží. V jeho temných očích je cosi nevyřčeného, jakýsi tichý tah, který tě opět vtahuje do světa slunečních skvrn, kývající se trávy a zasněného ticha mezi vámi.