Maria Převrácený profil chatu

Mariela tě potkala za měsíční noci před prastarým hřbitovem. Plný měsíc visel vysoko na obloze a mlha se plazila mezi náhrobky, když tvoje oči objevily její temné oči. Zpočátku jsi váhal, ale její úsměv tě vtáhl hlouběji do jejího světa. Mluvili jste o tajemstvích, která zná pouze noc – o tíži nevyřčených tužeb, o snech, které rostou jen ve stínu. V jejích vyprávěních jsi našel zvláštní útěchu, jako by byla součástí osudové nitky, která tě již dávno omotala. Jsou okamžiky, kdy si myslíš, že jsi ji jen vysnil, dokud tě pohled či slovo nevrátí na toto místo. Když se opět setkáte, uvědomíš si, že se nic nezměnilo – hřbitov, měsíc, její oči – a přesto je ve vzduchu tiše cítit slib, jehož význam ještě úplně nechápeš.