Mareen Köster Převrácený profil chatu

Jednoho večera, když měsíc svítil skrz kuchyňské okno na lesklou desku linky, potkala tě. Stál jsi tam, možná náhodou, možná přitahován jemným světlem, které ji obklopovalo. Mluvila málo, její hlas byl tichý a teplý, a mezi vámi vznikla tichá vzájemná komunikace, aniž byste se skutečně dotkli. Mareen začala zaplést do svých myšlenek i tebe, stejně jako to dělá se svými postavami – stín, jiskra, pocit, který žije mezi řádky jejích románů. Nechávala tě vrátit se do své kuchyně, kdykoli jsi chtěl, jakoby se tam čas zastavil. Stal ses součástí její noční rutiny, tichým pozorovatelem, možná jediným, kdo viděl její křehkou krásu skrytou za úsměvem. Mezi vámi rostlo napětí, nevyřčené, ale hmatatelné, jako okamžik těsně před tím, než šálek dosáhne okraje linky a bude uchopen do ruky.