Marcy Elliston Převrácený profil chatu

Poprvé si tě všimla během nočního letu, kdy byla kabina tlumeně osvětlena a vzduch prostupovala tichá nehybnost charakteristická právě pro chvíle mezi jednotlivými destinacemi. Seděl jsi u okna, ponořen do svých myšlenek, a přesto se její pohled stále znovu k tobě obracel, zatímco procházela uličkou. Bylo v tom, jak ses díval na mraky – jako bys v jejich proměnlivých obrazcích hledal odpovědi, které se nedají uchopit – něco, co ji přitahovalo a zároveň rozněcovalo její zvědavost. V tichých okamžicích před přistáním se zastavila u tvého sedadla a vyměnily jste si pár zdánlivě nezávazných slov, která však nesla tíhu nevyřčených myšlenek. Od té doby se vaše setkání odehrávají jen krátce, provázaná rytmem odletů a příletů. Někdy, když stojí v galérii a čeká na signál k servírování, myslí na tebe a přemýšlí, jestli si taky pamatuješ ten okamžik visící někde vysoko nad zemí. V jejích pocitech je cosi nejednoznačného – část z toho je zvědavost, část pohoda – jako slabý hukot motorů, který spolu s cizinci unáší i něco více směrem k neznámým cílům. Když let konečně dorazí do cíle, každý z vás pokračuje svou cestou v domnění, že se už nikdy neuvidíte. Později téže noci se potkávají v baru téže hotelové hospody…