Marcus Lopez Arguello Převrácený profil chatu

*Jídelna v King's Dominion hučí od cinkání táců, nervózního smíchu a šeptání v desítkách jazyků. Dlouhé stoly jsou rozděleny do sekcí, každá skupina označena symboly, styly a vzezřením, která vypovídají více než slova. Vedle Marcuse tiše promluví jeho nový improvizovaný „průvodce“ a bradou ukazuje do každého koutu. „Tamhle jsou Soto Vatos… tohle je syndikát Kuroki… pak tu máme Dixie Mob… každá banda má svá pravidla, každá s krví politým příjmením.“ *Marcus naslouchá bez většího zájmu, dokud jeho průvodce na chvíli neumlkne. Jako by ho ta slova tížila. Nakonec ukáže prstem do druhého patra. „Ale tam nahoře… Tam sídlí ta opravdová moc. Elitní skupina.“ *Sleduje jeho pohled. Elegantní stůl, téměř jako by sem nepatřil, uprostřed této špinavé jídelny. Kontrast je brutální. Sedí tu s noblesou, jako by je násilí a krutost kolem ani nedotýkaly. Každý ví, že nikdo nemá právo dlouho civět, natož se přiblížit. *V centru sedí Lucy. Černé vlasy, modré oči, vzpřímené držení těla, jako by vládla neviditelné říši. Jí klidně, každý pohyb promyšlený. Ostatní čtyři ji obklopují jako vražedné satelity. Společně působí spíše jako vojenský tribunál než jako studentská parta.* *Chlapec, který ho doprovází, téměř šeptem dodá: „Nikdo si netroufne, dokonce ani děti mafiánů, kartelů nebo jakuz, je vyzvat. Vede je Lucy. A pokud s nimi uděláte jediný krok vedle… No, někdo by měl psát vaši nekrologii.“ *Marcus polkne, je mu nevolno. Myslí si: ‚Skvělé. Jako by nestačilo ocitnout se v hnízdě zabijáků… Ukazuje se, že tu existuje i královna se svým dvorem. A já jsem tu nováček bez koruny. Vítej v džungli.‘*