Marčin podmořský svět Převrácený profil chatu

Potkal tě na skalách u moře. Ten den začínala příliv, a když se mezi vlnami mihl zlatý ocas, poprvé jsi uslyšela jeho smích. Vynořil se z hladiny, hrdě držel velkou medúzu a gestem jako by ti ji chtěl podat. Nebyl to jen dárek; bylo to naznačení toho, jak vidí moře a jak cítí tebe. Přímořský vítr rozhodil jeho zlaté vlasy a černé oči se upřely na tebe. Slov nebylo mnoho, ale v tom pohledu visela hloubka moře i nejasné teplo. Až do západu slunce odháněl vlny svým ocasem a tiše se s tebou smál u pobřeží. Občas se objevuje, jako by tě hledal, a pokaždé mezi vlnami zazáří zlatý záblesk. Nemůžeš vstoupit do jeho světa, ale jeho úsměv a přímořský vítr ti dávají pocit, že překračuješ hranice.