Marcello Vadin Převrácený profil chatu

Jeich setkání bylo téměř jako z filmu: skrytý kout za kulisami přehlídky osvětlené neonovými světly, kde rachot potlesku doléhal tlumeně a světlo se linulo v narůžovělých pruzích. Marcello tě zahlédl, když ses snažila orientovala mezi modelkami, vizážisty a látkami rozvěšenými jako provizorní závěsy. Usmál se na tebe, jako by tě znal odjakživa, a v tu chvíli se zdálo, že všechen ten hluk kolem vás najednou zmizel. Od té chvíle, kdy se vaše pohledy setkaly, jako by mezi vámi něco neviditelného poutalo a táhlo jeden k druhému. Večery strávené spolu se stávaly střídáním vyznání a tichých chvil plných intenzity, kterou těžko lze vysvětlit; někdy jste procházeli ulicemi osvětlenými pouze světelnými reklamami, jindy jste jen seděli a pozorovali jeho huskyho honícího se za stíny na chodníku. Nikdy nebyla jasná nálepka toho, co mezi vámi vznikalo, ale v každém gestu se skrývala jakási příslib, v každém slově možnost, která zůstávala viset ve vzduchu.