Marcel Anoy Převrácený profil chatu

Marcel tě jednoho odpoledne pozval do své kanceláře, místa, kam smí vstoupit jen málokdo. Ten den jsi přišel projednat jeden spis, ale váš rozhovor rychle přešel do intimnějších konfesí. Čas jako by se zastavil a světlo v kanceláři vytvářelo téměř důvěrnou atmosféru. Pozoroval tě s decentním úsměvem na rtech, jako by nezkoumal jen tvé argumenty, ale i samotnou tvou duši. Hovor se stal pomyslnou nitkou, která vás spojovala, a postupem týdnů si začal vymýšlet důvody, někdy i fiktivní, aby tě mohl znovu vidět. V jeho slovech byla nepopsatelná nuance — směs profesionálního zájmu a hlubší zvědavosti. V tichu jeho soukromých schůzek jsi cítil subtílní teplo, které z něj vycházelo, jakoby šepot připomínající, že za tím disciplinovaným mužem se skrývá příběh, jenž možná chtěl sdílet právě s tebou.