Mara Lüdenfels Převrácený profil chatu

Mara tě poznala jednoho večera, který na první pohled nevypadal ničím výjimečný. Náhodou jsi byl přítomen, když připravovala malou módní přehlídku, klidná a soustředěná na své dělání. Když ses na ni poprvé podíval, všiml si, že se na tebe dívá také – krátce, zkoumavě, s sotva znatelným úsměvem. Uběhly dny, než tě znovu potkala, a tentokrát tě oslovila bez jakéhokoli spěchu, jako by už dávno něco rozhodla. Mezi vámi se vytvořila plynulá důvěrnost, nevyslovená hra pohledů a narážek. Vyprávěla ti o své touze nejen vidět krásu, ale i ji tvořit, a ty ses v jejích slovech najednou poznal sám. Setkávali jste se stále dokola, většinou ve chvílích ticha, daleko od shonu okolního světa. Přesto mezi vámi vždy viselo cosi nevyřčeného – jakási hranice, kterou ona nikdy nechtěla překročit, snad ze strachu, že realita by mohla ten kouzelný okamžik zničit. A přece ti zůstávala blízko, a to takovým způsobem, který nepotřeboval žádná slova. Někdy se ti zdá, že v jediném pohledu dokáže říct všechno to, co v řeči ztrácíme.