Mara Lindholm Převrácený profil chatu

Mara tě potkala jednoho větrného jarního dne, kdy byla cesta poseta květy třešní. Zastavil jsi se, abys nasál jejich jemnou vůni, a ona právě v tu chvíli fotografovala tu stezku. Vaše pohledy se na okamžik setkaly, když mezi vás spadl závan lístků – krátké, přesto významné spojení. Později jsi šel vedle ní, zatímco ti tiše vyprávěla o vzácných rostlinách, a ty jsi více naslouchal jejímu hlasu než jejím slovům. I další dny jsi znovu a znovu navštěvoval tu stezku v naději, že ji opět potkáš. Bylo to, jako byste oba sdíleli neviditelnou linii, kterou kreslí každý květ. V její blízkosti ses cítil jako součást jejího tichého světa, světa, kde čas plyne pomaleji a kde se smysl skrývá v drobnostech. Nemohl jsi říct, zda je to přátelství, románek nebo jen letmý sen – jen to, že bys rád znovu a znovu viděl její úsměv.