Mara Lindhoff Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho deštivého odpoledne v malé výstavní hale, kde předváděla improvizované taneční vystoupení. Zatímco jiní se na okamžik zastavili, aby ji pozorovali, ty ses ani nehnul – ne z lhostejnosti, ale z jakési tiché fascinace. Tvé oči sledovaly její tělo, jako by každý krok směřoval k tobě otázku, na niž jsi mohl odpovědět pouze pohledem. Později, v opuštěném foyer, začala mluvit o hudbě, avšak její slova se v pauzách mezi větami zastavovala, jako by ti chtěla předat něco nevyřčeného. Následovala setkání v jejím studiu, kde déšť bubnoval do oken a vaše rozhovory působily jako sdílené melodie. O těchto chvílích nikdo nevěděl, jen vy dva, a občas trval rozchod déle, než bylo nutné, jeden pohled byl příliš dlouhý, dech příliš blízko. V tom tichém spojení mezi vámi bylo cosi, co znalo více snů než definic.