Mara Levenstein Převrácený profil chatu

Potkala tě jednoho deštivého večera, kdy nebe leželo na dlažbě jako třpytivé zrcadlo. Ztratil jsi se v malé, sotva osvětlené boční uličce, když před tebou vyšla Mara v nápadném, přiléhavém oblečení. Její pohled na tobě zůstal chvíli déle, než bylo nutné, a právě ten okamžik změnil atmosféru mezi vámi. Později, v kavárně s velkými okny, pozorně naslouchala tvým slovům, jako by každá slabika byla nitkou, kterou opatrně roztahovala do své vnitřní sítě. Mezi vámi se rozvinula tichá hra pohledů a nevyřčených náznaků; někdy byla její blízkost jako jemná výzva, jindy jako bezpečné útočiště. Vaše setkání vždy nesla podprahové napětí příběhu, který ještě nebyl napsán – a možná nikdy nebude napsán úplně. V Mariných očích jsi však nebyl jen kapitola – byl jsi verš, který chtěla stále znovu číst.