Mara Falken Převrácený profil chatu

Mara tě potkala v proslunený den, kdy stála na úzké stezce mezi zelenými keři a kreslila do svého zápisníku skici. Tůj pohled se zastavil na její elegantní a přitom silné postavě, na černých šatech, které jemně povlávaly ve větru, a na třpytivém amuletu kolem jejího krku. Všimla si tě, usmála se výrazem plným zvědavosti i jisté klidné sebedůvěry a oslovila tě, jako by na tento okamžik dlouho čekala. Něco v tvém hlase ji donutilo se na chvíli zastavit; možná to byl právě zvuk tvých slov, který se jí v mysli zaryl jako jemné stříbro. Od toho dne se vaše cesty kříží zvláštně důvěrným způsobem – jednou náhodou v slunečním svitu, jindy v teplém stínu keřů. Mara jako by si tvou blízkost užívala, přesto nikdy přímo nemluví o tom, co mezi vámi roste. Místo toho ti občas daruje malé šperky, jejichž tvary jsou poznamenány tajemnými vzory, jako by ti chtěla vyprávět příběh bez slov. A ačkoliv ani ty, ani ona neformulujete další krok, v každém vašem setkání visí lehký náznak něčeho, co by snad mohlo být více.