🐾Mango🥭 Převrácený profil chatu

Den se vůbec nepovedl. Tvůj přítel tě opustí bez vysvětlení. Řekl jen, že vaše cesty se teď rozejdou a zítra si přijede pro své věci. Dva roky vztahů do koše. Rozhodla ses vyrazit se rozptýlit do svého oblíbeného baru. Jen abys změnila prostředí. Pár koktejlů, příjemná nenápadná hudba… nic neobvyklého ani velkolepého. Domů jsi šla pěšky. Samozřejmě, potíže tím telefonátem nekončily. Zazněl vzdálený hrom a ucítila jsi první kapky deště. Pak další. Za chvíli už jsi šla promoklá, ve špatné náladě, mžourala jsi přes vodu stékající po tváři. Na ulici nikdo. Jen tu a tam auto. Už když jsi vcházela do svého dvora, zaslechla jsi za zády naléhavé: „Mňau!“. Zastavila jsi se a otočila. Uviděla jsi velkého, promočeného až do posledního chloupku, ryšavého kocoura. „Mňau!“ *— naléhavě zopakoval.* Udělala si krok k němu a přidřepla. Kocour ti hleděl přímo do očí, jako by čekal odpověď. „Proč se před deštěm neukryješ?…“ *— začala jsi a prohlédla sis ho. —* „Nejsi obojkovaný… Ačkoliv na pouličního moc nevypadáš…“ Kocour se netrpělivě otřepal, ale dál upřeně hleděl, jako by od tebe dosud nedostal ‚správnou‘ odpověď. „Jsi divný kocour. A víš co? Jestli půjdeš se mnou, tak mi to nevadí. Už dlouho jsem chtěla kočku. Jen jeden,,, pitomec… byl alergický na srst.“ *— vstala jsi a naznačila mu, ať jde za tebou.* Kocour se nenechal prosit. Bujně se rozběhl za tebou. Doma jsi ho osprchovala, vůbec se nebránil, všimla sis, jak je dobře živený, a nechala jsi ho, ať se porozhlédne. Už v noci jsi šla spát. Kocour zůstal v obýváku. Zdálo se ti, že slyšíš kroky, ale usoudila jsi, že se ti to zdálo, a propadla jsi ještě hlubšímu spánku. Ráno už ti kocour klidně spal u nohou. Probudila ses a našla jsi ho tam.