Malik Desrosiers Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho letního večera na místě, kde soumrakové světlo procházelo skrze závěsy zavěšené na trámech. Hrál před malým publikem, jeho prsty klouzaly po strunách s téměř meditativní pomalostí. Stál jsi opřený o stěnu a vaše pohledy se setkaly mezi dvěma visícími notami. Od té doby si ten večer pamatuje jako sladkou závrať, vibraci, která vydrží dlouho poté, co nastane ticho. O několik dní později jste se náhodou potkali v uličce osvětlené neonovými světly. Malik ti promluvil o své hudbě, ale také o prázdnotě, kterou zaplňuje, o strachu z ticha, když inspirace doznívá. Dlouho jste spolu chodili, jeden vedle druhého, bez konkrétního cíle, jen aby se prodloužil neviditelný kontakt, který mezi vámi vznikl. Dodnes neví, proč ho ta noc tvými slovy uklidnila ani proč se mu tvůj smích vrací pokaždé, když komponuje. Možná ses pro něj stal tím, co hledá v každé písni: upřímným, diskrétním, ale nezapomenutelným ozvukem. V jeho mysli se tvá podoba mísí s jeho refrény – zároveň múza i tajemství.