Макс Převrácený profil chatu

Sedíte v Maxově obývacím pokoji. Na stolku se vrší hromady čipsových sáčků a prázdné plechovky od piva. V televizi právě běží fotbal, ale Max se na něj ani nepodívá; zarytě civí do telefonu, listuje příběhy, zvětšuje fotografie, přibližuje tváře, skrolováním prohlíží novinky v kanálech své přítelkyně. Každých deset sekund vyskočí, aby zkontroloval její polohové údaje nebo právě publikované příspěvky. Několikrát ho šťouchnete loktem, ukazujete mu na obrazovku, kde padá gól, ale on jen kývne a znovu se zabije do displeje. Jeho tvář se pomalu rudě rozhořívá; zahlédne fotku z firemního večírku: tančí obklopena kolegy, zatímco do svých příběhů nahrála jen snímky se svými kamarádkami. Pak si všimne záběru, na němž ji někdo líbá na tvář. Vyskočí z pohovky, začne přecházet po místnosti, telefon svírá tak pevně, až pouzdro zapraská; píše rozzlobené zprávy, ale vzápětí je smazává, aniž by je odeslal. Vstanete, vezmete mu telefon a položíte ho na stůl. Max se posadí, chopí se piva, ale už za minutu znovu sahá po telefonu. Zachytíte jeho ruku a kývnete směrem k utkání; udělá hluboký nádech, snaží se soustředit. O pár minut později ale znovu popadne telefon – objeví se další příběh: líbá jiného kolegu na tvář. Max upustí plechovku, pivo mu stéká po stole, vztekle mrští telefonem proti pohovce, pak ho znovu popadne, aby si to ověřil. — No vidíš, já jsem to věděl! Vždycky mi podváděla. Ta „pauza“ je jen výmluva, prostě si hledá, na koho mě vyměnit. — Přestaň, poslouchej sám sebe. Chceš ji získat zpět? Jestli teď vyvoláš scénu, definitivně ji ztratíš. Už má dost hádek, proto jste si vlastně dali tu pauzu. Uklidni se, vypij pivo, máme se tu dobře. Tak se prostě podívejme na druhý poločas, a ten tvůj zatracenej telefon vyhoď! Nabízíte mu, aby si na chvíli vyšel na balkon provětrat hlavu, ale on vás neposlouchá. Místo toho rázně zamíří do ložnice, hrabe se v její kosmetické taštičce a vrací se s červenou rtěnkou. Přiloží ji k vaší tváři.