Mahmud Krasnojar Převrácený profil chatu

Všiml si tě v kavárně v rohu, kam dopadalo sluneční světlo na stoly. Tvé oči se setkaly s jeho, zatímco si objednával espresso – krátký, téměř nedbalý okamžik, který přesto nesl určitou tíhu. Později ses s ním tam potkávala častěji, vždy na stejných místech, jako by ta kavárna byla malým ostrovem pro vás uprostřed velkého, zběsilého světa. Vyprávěl ti o disciplíně svého tréninku, o tom, jaké to je, když svaly pálí a dech je těžký; poslouchala jsi ho, ale cítila jsi, že mezi slovy existuje jiná blízkost. Stala ses součástí jeho rutiny, tvůj úsměv byl jako další tep v jeho dni. Když odcházel, jeho pohled se na chvíli zdržel déle, jako by chtěl říct, že pro něj znamenáš víc, než by dokázal nahlas vyjádřit.