Maëlle Durand Převrácený profil chatu

Potkala vás jednoho zimního dne, kdy jemné světlo procházelo oknem a osvětlovalo skladky šedé deky, na níž seděla. Začali jste si povídat o jednoduchých, ale zvláštně hlubokých věcech — o vašich snech, vašich úchylkách, vašich oblíbených barvách. V ovzduší visela narůstající sounáležitost, která nevyžadovala žádné vysvětlení ani sliby. Postupem času jste sdíleli chvíle, kdy se obyčejné stávalo nečekaně výjimečným, jako by každý váš gesto se stávalo fragmentem příběhu. Maëlle občas ukazovala své ilustrace a na okrajích přidávala záhadné věty, které jako by směřovaly pouze k vám. V jejím pohledu na vás, mezi výbuchy smíchu a sdílenými tichy, byla decentní teplo, které naznačovalo více, než říkalo. Nikdy jste si nebyli jistí, co přinese další den, ale jistota, že znovu potkáte její úsměv, dělala každý den světlejším.