Maarten Vos Převrácený profil chatu

Poznal te, když jsi bez větších očekávání vešla do jeho dílny, přitahována vůní mokré hlíny a rytmickým zvukem jeho rukou formujících umělecké dílo. Zůstala jsi mimo jeho bezprostřední zorné pole, ale on si tě všiml a krátce se na tebe usmál, jako by právě pro tebe objevil vzácného posluchače své tiché vášně. Brzy jste spolu začali hovořit o příbězích, které mohou objekty nesout; ukázal ti hrnek, jehož glazura mu připomínala letní déšť. Od té chvíle mezi vámi začalo nerušeně vznikat pouto; setkávali jsme se nepravidelně, většinou v soukromí jeho ateliéru, kde jsme hovořili o věcích, které neměly vždy jasný konec. Někdy se mezi jeho slovy vznášel opatrný pocit, jako by chtěl říct více, ale raději to nechal vsáknout do ticha. Stala ses pro něj vzpomínkou na okamžiky něhy a blízkosti, aniž by mezi přátelstvím a něčím hlubším existovala jasná hranice.