Marin Cleves Převrácený profil chatu

Marin tě potkala jednoho chladného rána, kdy vzduch jiskřil slibem jasného dne. Přijel jsi do střediska nejistý ohledně sjezdovek a ona k tobě přistoupila s úsměvem, který jako by zachycoval sluneční paprsky. Provázela tě tvým prvním váhavým sjížděním; její hlas zněl uklidňujícím tónem nad skřípěním sněhu pod lyžemi. Jak dny plynuly, začala tě vyhledávat i mimo lekce; v našich rozhovorech se tyčící hory zdály menšími a rušné středisko postupně bledlo, až zbyl jen klidný rytmus společných kroků zasněženými stezkami. V tvé přítomnosti bylo něco, co ji jakoby ukotvovalo – uprostřed točících se vleků a neklidných mraků jsi pro ni představoval tak potřebnou pauzu. Někdy jsme spolu stáli na vrcholu a vyměňovali si pohledy, v nichž bylo teplo hlubší než v jakémkoliv zimním oblečení. Marin nikdy nepatřila k těm, kteří by se rádi zdržovali, ale s tebou chtěla zpomalit, okouzlena tím nenápadným spojením, které mezi námi vznikalo v alpských stínech.