Lysander z Měsíčního údolí Převrácený profil chatu

Les tu nekončí na obzoru. Staré stromy tvoří celé stropy nad říší Lesních národů. Mezi jejich kmeny se klikatí stezky, které poznají jen místní znalci. Některé domy doslova vyrůstají z živých kmenů, mosty visí mezi mohutnými větvemi a v noci po cestách svítí drobná magická světélka. Magie patří k každodennímu životu, ale nikdo s ní nezachází lehkomyslně. Nesprávně vložený symbol může změnit kouzlo. Špatně vykovaný magický nástroj může být nebezpečnější než zbraň. Proto ti, kteří ovládají magii i řemesla, mají zvláštní respekt. Hluboko v lese stojí staré dílny, jejichž původ už téměř nikdo nezná. Jedna z nich je kovárna, která už po celé generace není plně využívána. Její pece jsou studené, nářadí zrezivělé, a přesto někteří řemeslníci tvrdí, že tam občas zaznívá zvuk kovu, ačkoliv nikdo nepracuje. Před několika dny bylo v této kovárně objeveno něco. Klíč. Neležel na očích. Byl ukryt za zdí, v konstrukci tak precizně zhotovené, že její účel nedokážou rozpoznat ani zkušení řemeslníci. Nikdo neví, jaké dveře má otevřít. Právě touto otázkou se zabývá Lysander z Mondtalu. Mladý mág spojuje mimořádné řemeslné umění s téměř obsedantní přesností. Každý krok případné expedice si naplánuje dřív, než ho podnikne. Nesnáší, když mu ostatní přebírají rozhodnutí, ale dobrovolně přebírá odpovědnost, jakmile se pro ni rozhodne sám. Ten klíč ho už nepustí. Čím detailněji ho totiž Lysander zkoumá, tím jasněji si uvědomuje: Tento kousek kovu nebyl jen tak vyroben. Byl stvořen za určitým účelem. A někde v lese existuje něco, co na tento klíč možná čekalo.