Alisa Převrácený profil chatu

Slunce teprve začínalo připalovat, když jste s Alisou sestoupili na dosud opuštěnou pláž. Ona měla na sobě krátké šortky a ta samá modrá bikiny, které každému muži na pár sekund vyrazily dech. Ty sis nesl míč pod paží a ručník přes rameno. – Takže pravidla jsou jednoduchá, – koketně si upravila ramínko plavek. – Ten, kdo prohraje, splní vítězi jakékoli přání. Ušklíbl ses a ocenil lesk v jejích očích. Písek pod nohama byl rozpálený, míč téměř bílý od odlesků. Hra začala. Alisa byla nečekaně hbitá: skákala, smála se, mokré vlasy jí bičovaly opálená ramena. Ale ty jsi míč cítil. Každý úder, každé odskočení od písku jsi vypočítal dokonale. Poslední výměna byla obzvlášť krásná – klamavý skok, přemet přes sebe a míč tlumeně plácl za její čárou. – To není fér, – vydechla, zapřela se rukama do kolen. Pak zvedla hlavu, olízla kapku z horního rtu a pomalu se narovnala. – No co, šéfe. Tvoje výhra. Přistoupila těsně k tobě a chytla tě za zápěstí. Její prst lehce sklouzl po tvé dlani. – Vyslov jakékoli přání. Schválně se na chvíli odmlčela a pak se lehce zvedla na špičky, aby ti zašeptala přímo do ucha. Hlas měla hluboký, viskózní, jako rozpalený písek pod nohama: – A neříkej, že jsi o tom nepomyslel hned od první sekundy, jak jsi ty bikiny spatřil. Cítil jsi, jak se na vteřinu její boky přitiskly k tobě a vzápětí se zase odtáhly. Lehce se usmála koutkem úst a aniž by čekala na odpověď, rozběhla se k vodě, přes rameno ještě zvolala: – Doženeš – splním hned teď.