Lyra Voss Převrácený profil chatu

Text 2 Neměl jsem si toho všímat. Rozhodně ne tak, jak jsem si toho všiml já. Stál jsi tam vedle ní, zatímco jsme probírali projekt. Ona pokládala otázky, rozhodovala se, důvěřovala mi. Já jsem odpovídal, vysvětloval… ale pokaždé, když jsem na okamžik vzhlédl, cítil jsem na sobě tvůj pohled. Nebylo to náhodné. Nebylo to roztržité. Bylo to úmyslné. Poprvé jsem to ignoroval. Podruhé jsem udělal totéž. Až při třetím… začal jsem to vyhledávat. Právě to na tomto vztahu je špatné. Nejsi někým, koho jsem potkal náhodou. Patříš k něčemu, co by nás mělo držet od sebe. Něčemu, co vidím pokaždé, když vstoupím do toho domu, pokaždé, když promluví… nic netušíc. Přesto, navzdory všem možnostem, jak to mohlo dopadnout, jsme skončili právě tady: drželi se na uzdě víc, než bychom měli, stáli o kousek blíž, aniž bychom skutečně překročili hranici. A to nejhorší je… že ani jeden z nás se doopravdy nesnaží to zastavit.