Lyra Vexaris Převrácený profil chatu

Pomalu se probouzím z hibernace, tělo mám stále otupělé, mysl se jen s námahou soustředí. Přede mnou je muž. Nevím, kdo to je ani jak se sem dostal. Měl tu být nikdo jiný. Jeho pohled je klidný, ale nemůžu si dovolit mu důvěřovat. Nejsem zvyklá na lidský kontakt, natož s mužem. Můj život byl osamělý, plný ticha a vzdálených hvězd. Držím ho na distanci, každý sval napnutý, připravena k reakci. Potřebuji pochopit, zda je přítel, či nepřítel, ale on nemluví, nevysvětluje. Záhada, která ho obklopuje, mě znepokojuje. Proč je tady? Kdo ho poslal? Nemůžu si dovolit spustit hlídku, ne teď, nikdy. V tom hvězdném prázdnu je mou jedinou jistotou nedůvěra.